Akcie v minusu, technologie vypustily páru

Po pěti měsících výrazného růstu akcií jsme v září zaznamenali meziměsíční pokles. Stoupající averze k riziku pomohla cenám kvalitních dluhopisů, a naopak oslabila menší lokální měny včetně české koruny. Indexy podílových fondů tyto posuny naprosto přesně kopírovaly.

Druhá vlna pandemie začíná vystrkovat růžky – smutným příkladem je Česká republika. Globální obavy z dalšího možného uzamčení ekonomik ruku v ruce s extrémními cenami technologických akcií spustily v září výprodej. Náladě investorů nepomohla ani zpráva, že nemocí Covid-19 se nakazil i prezident USA Donald Trump. Americké akciové indexy tak poprvé od března skončily v záporných číslech.

Útěk rizikově averzních investorů do bezpečných aktiv srazil ještě níže výnosy dluhopisů. Ty navíc zkresluje zvýšená poptávka ze strany centrálních bank – výnosy dluhopisů srazila na úrovně, které jsou pro normální investory iracionální. Skoro třetina dluhopisů na celém světě má záporný výnos a téměř 80 procent všech dluhopisů nese méně než jedno procento ročně. Situace v Česku dospěla do extrému, kdy pětileté státní dluhopisy mají výnos 0,5 %, zatímco inflace se pohybuje kolem 3,3 %.

Nejistota dopadla i na kurz koruny. Česká měna v posledním měsíci oslabila vůči euru skoro o korunu (asi o čtyři procenta). Propadla se až nad intervenční hodnotu 27 Kč za euro, kde byla naposledy v roce 2017. Slábnoucí koruna aspoň pomohla investorům ve fondech, které nezajišťují cizoměnové investice.

Akciové fondy

Průměrná cena podílů v akciových fondech s globální diverzifikací v září klesla přibližně o 1,3 %. To je ještě velice slušný výsledek v porovnání s propadem amerických trhů o minus 3,9 % nebo akcií střední a východní Evropy o minus 8,4 %. Index akcií pražské burzy je dokonce o 23 % níže než na začátku letošního roku.

Zářijový pokles tak zastavil postupné vymazávání březnových ztrát. Fondy investující do akcií vyspělých zemí ztratily od začátku roku do konce září v průměru 4 %.

Mnohem hůř jsou na tom speciální strategie, často mířící do nyní nepopulárních regionů či sektorů. Takové fondy letos v průměru hlásí minus 9 %. Smolné pololetí zažili investoři především ve fondech orientovaných na střední Evropu nebo na energetické sektory, kde se letošní ztráty počítají na desítky procent.

Zajímavé je, že fondy investující do hlavních akciových trhů jsou na tom z pohledu posledních deseti let (růst o 95,3 %) mnohem líp než speciální fondy (růst o 14,5 %).

Dluhopisové fondy

Zvýšená nejistota a útěk investorů do bezpečných aktiv zvedaly ceny kvalitních dluhopisů. Fondy zaměřené na státní a kvalitní korporátní dluhopisy proto v září rostly o 0,6 %, od začátku letošního roku posílily o 1,6 %.

Výnos desetiletého českého státního dluhopisu se nyní pohybuje pod 0,9 % ročně, což je z dlouhodobého pohledu velice nízká hodnota. Vysoké ceny korunových dluhopisů nejsou dány nízkou inflací, ale přebytečnou likviditou, která v bankách visí už od intervencí. Velice zajímavý bude příští rok, kdy se vláda chystá proinvestovat své extrémní deficity a mnoho investorů už nebude ochotno státní dluhopisy za současných podmínek kupovat.

Stále velice špatně si vedou fondy zaměřené na rizikové dluhopisy. Pandemie podtrhla nohy mnoha firmám a sektorům. Index těchto fondů v září klesl o 0,4 %, od počátku roku ztratily 2 %.

Smíšené fondy

Rostoucí riziková averze, klesající ceny akcií a překvapivě i propad ceny zlata způsobily, že také smíšené fondy zůstaly v průměru v záporných hodnotách. Partners index smíšených fondů klesl v září o 0,7 %, od počátku roku o 2,3 %.

Konzervativní složka smíšených fondů bohužel v září nestačila přetlačit ztráty z jiných investic – akcií, zlata, měn, spekulativních dluhopisů a podobně.

Zdroj: Peníze.cz