Krvácet bude stát i firmy, stojí to za to? Konec rodných čísel očima expertů

Se zavedením obecných identifikátorů se počítá už delší dobu, neustále ale bylo odkládáno. Původně mělo rodné číslo z dokladů zmizet už v roce 2020, teď se počítá s koncem roku 2024. Postupem času by se jako identifikační údaj mělo přestat používat ve všech resortech, třeba ve zdravotnictví do roku 2030.

Česká republika plánuje nahradit rodná čísla pomocí Bezvýznamových směrových identifikátorů (BSI), Klientských identifikátorů fyzických osob (KIFO), Agendových identifikátorů fyzických osob (AIFO) a Stykových identifikátorů fyzických osob (SIFO). V nich by měly chybět veškeré citlivé osobní údaje, například datum narození, ze kterého lze odvodit věk, nebo pohlaví.

Jen samotné náklady na zavedení systému vyjdou podle propočtů poradenské společnosti Grant Thornton na 11,4 miliardy korun, celkové náklady pak vyšplhají až na 56,2 miliardy, přičemž drtivá většina z nich půjde za soukromým sektorem. Reálné náklady by přitom podle studie mohly být ještě vyšší.

„Nahrazení systému rodných čísel pomocí identifikátorů v nestabilní globálně-ekonomické situaci představuje významnou finanční zátěž pro veřejný i soukromý sektor. Podnikatelé i instituce se potýkají s vysokou inflací. Jakékoliv vyšší náklady v současné situaci mohou být pro soukromý sektor likvidační,“ varuje společnost Grant Thornton s tím, že v současné době není na revoluční přechod k novému systému správný čas. Situaci přirovnává ke snaze vyměnit motor u jedoucího auta.

Rozhodnutí omezit rodná čísla navíc vzniklo na úrovni České republiky a nevyplývá z legislativy Evropské unie. Návrh vznikl už před zavedením obecného nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, které samo o sobě posílilo ochranu osobních údajů v soukromém i veřejném sektoru.

Jedním z argumentů pro obecné identifikátory je údajná nespokojenost občanů s uváděním svého rodného čísla. Průzkum agentury IPSOS ale takové tvrzení vyvrací. Z jejího dotazování vyplývá, že problém s poskytováním rodného čísla pro identifikaci nemá 86,6 procenta respondentů.

Je tedy otázkou, zda je zavádění nového systému – navíc v tak krátkém přechodném období – v současnosti vůbec nutné, navíc v době, kdy stát hledá způsoby, jak ušetřit každou korunu. Další velká finanční zátěž, která nebude nijak kompenzovaná ze strany státu, navíc může způsobit obrovské problémy soukromému systému.

Je podle vás nutné, aby Česko rodná čísla postupně opustilo? Jak velkou komplikací bude přechod na obecné identifikátory pro stát a pro firmy? A stojí ty očekávané náklady v řádech desítek miliard za to?

Marek Ditz, lídr projektu Partners Banka: „Osobně si myslím, že jednotný identifikátor jako je rodné číslo je velmi praktická věc, která usnadňuje firmám a úřadům zpracování informací. Existence jedinečného identifikátoru zabraňuje chybám, zejména pokud se rodinní příslušníci jmenují stejně a bydlí spolu.

Jako důvod změny rodných čísel na nový identifikátor se většinou uvádí jen fakt, že z rodného čísla se dá zjistit věk, a to může být pro některé občany citlivé. Přijde mi to jako nesmysl, protože povinnou součástí identifikačních údajů například při identifikaci klientů bank zůstane i nadále dle zákona i datum narození. Tato informace tak bude nadále předávána. Celá akce je tedy podle mne nesmyslná.“

Pavla Břečková, místopředsedkyně AMSP ČR: „Věrohodnou strukturu nákladů potřebných na změnu postrádám, ale v mediálním prostoru zmiňované sumy nepovažuji za zbytné drobné. Účelem má být patrně zajištění většího soukromí občanů, a to tak, aby z čísla / identifikátoru nebyl patrný datum narození.

Za cenu v řádech miliard je to věru velkorysý počin! Zejména vezmu-li v potaz, že máme dnes v praxi problém i s naplněním těch nejzákladnějších kamenů litery GDPR, a jsme svědky více či méně absurdních scén například v čekárnách nemocnic a podobně. Soukromí občanů pozoruhodně narušuje například i výkon policie, která když vás potřebuje třeba jen jako svědka, vzdor vlastnictví datové schránky vás obešle na všechny vaše známé adresy, popřípadě se ještě „decentně“ poptá sousedů.

Identifikátor namísto rodného čísla zní téměř legračně rovněž v kontextu povinného zveřejňování adresy trvalého bydliště každého statutára v obchodním rejstříku, proti němuž má AMSP ČR výhrady už řadu let. Stejně tak intimní je každoroční odhalování veškerých citlivých dat našich firem ve Sbírce listin, a to v plném detailu – to najdete málokde.

Až toto všechno budeme mít kultivovaně vyřešeno, a na obzoru žádnou jinou prioritu k profinancování, pak se možná i já k identifikátoru přikloním.“

David Pirner, poradce, Grant Thornton: „Je to politické rozhodnutí. Je pochopitelné, že ochrana osobních údajů běžných občanů se stává v dnešní digitalizované a propojené společnosti důležitou otázkou. Po zavedení GDPR nicméně původní účel omezení používání rodných čísel z roku 2009 ztratil na naléhavosti.

Věřím, že ohrožení samotné existence jednotlivých firem je minimální, nicméně načasování a požadovaná rychlost změny může při stávající ekonomické situaci být pro vybrané firmy velkou zátěží. Zároveň existuje riziko, že rostoucí náklady negativně ovlivní investice soukromého sektoru do rozvoje služeb, což následně dopadne na jejich klienty.

Každá změna něco stojí. Pokud chceme žít v demokracii postavené na ochraně práv každého z nás, musíme být připraveni nést s tím spojené náklady. Otázkou je z mého pohledu pouze vhodná volba priorit a dostatečná komunikace směrem k veřejnosti. A to není jen věcí této vlády.“

Lenka Michalcová, právnička, PwC Legal: „Naléhavost, s jakou je nyní debatováno zrušení rodných čísel, vyvolává dojem, že jeho samotná existence je bezpečnostním rizikem katastrofálních rozměrů. A jako takové ospravedlňuje rozsáhlé koncepční změny s cenovkou v řádu desítek miliard korun. Při bližším pohledu ale zjistíme, že současná právní úprava nabízí efektivní způsoby, jak toto riziko řídit a minimalizovat. Je politickým rozhodnutím, zda jich využijeme nebo nikoliv.

Rodná čísla jsou bezpochyby nadužívána. Rodným číslem je člověk identifikován v řadě soukromoprávních vztahů, ve veškerých systémech státní správy a zpravidla je i jeho daňovým identifikačním číslem. Lze tak rozumět riziku krádeže identity jako argumentu pro eliminaci rodného čísla. Současně je ale možné uvažovat nad tím, je-li takto rozšířené užívání rodného čísla v souladu s principy ochrany osobních údajů. Ty vyžadují, aby osobní údaje byly zpracovávány v co nejužším rozsahu. Jednou z alternativ zrušení rodného čísla tak může být zvýšení důrazu na dodržování tohoto principu.

Kritici rodných čísel rádi zdůrazňují, že z nich lze zjistit datum narození a pohlaví držitele. Opomínají ale, že tyto údaje budou nadále v občanském průkazu explicitně uváděny. Nadto je třeba uvést, že datum narození je zpravidla základním identifikátorem fyzické osoby. Ten, kdo má právo požadovat poskytnutí rodného čísla, má zpravidla právo požadovat i informaci o datu narození. V tomto směru lze tedy o přínosu zrušení rodných čísel pro ochranu osobních údajů pochybovat.“

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank: „Vyčíslené náklady odpovídající 56 miliardám korun berme s rezervou. Tak zásadní transformace IT systémů představuje možnost velkého a relativně snadného výdělku pro různé, na politiky navázané lobbisty a zájmové skupiny. Čím větší cifry létají vzduchem, tím větší prostor je pro jejich snadný zisk. Především o zisk na úkor daňového poplatníka.

V tuto chvíli ale taková IT transformace nedává ekonomický smysl. Jak veřejná sféra, tak soukromý sektor musí řešit mnohem důležitější úkoly, například ozdravení veřejných financí nebo zvýšení konkurenceschopnosti. Nahrazení rodných čísel identifikátory ničemu uvedenému nepomůže, naopak. Takže posečkejme, až budou veřejné finance a ekonomika v citelně lepší kondici a pak zvažme, zda IT transformaci provádět. Měla by být ale i tak výrazně levnější, než jak ukazují uvedená čísla.

Při nákladech v desítkách miliard korun je ekonomicky i sociálně mnohem smysluplnější zůstat při současném systému, který dobře funguje dlouhá desetiletí a nepřináší žádné zásadní problémy, a to ani v rovině možného zneužití osobních dat.“

Zdroj: Finmag.cz