Stát rezignoval na podporu prvobydlení pro mladé

Na koupi nebo výstavbu rodinného domu si u fondu mohly začínající páry půjčit až 3,5 milionu korun, na byt jim nabízel půjčku ve výši tři miliony korun, v obou případech se splatností třicet let. Pro velký zájem a nízký rozpočet v programu Vlastní bydlení, který byl pro loňský i pro předloňský rok 700 milionů korun, fond ale stopl příjem žádostí již v dubnu.

„Program Vlastní bydlení byl již ukončen a zatím není v plánu jeho znovuobnovení. Důvodem jsou stále se zvyšující ceny nemovitostí a nevýhodné hypotéky,“ vysvětluje důvody ukončení nabídky státních úvěrů pro mladé do 40 let věku Jiří Landa z odboru komunikace Státního fondu podpory investic.

Přičemž uznává, že obstarat si vlastní bydlení se stává pro mnoho lidí stále větším problémem. A to i navzdory tomu, že letos nenabízí žádný program mladým rodinám a párům, které se chtějí zajistit pořízením vlastního bydlení i za cenu desítek let trvajícího závazku.

Příběh z praxe

Zkušenosti se SFPI má i 34letý David, který si se svou manželkou letos konečně koupil vlastní byt na železniční trase Praha–Benešov.

„Loni se nám nepodařilo získat státní úvěr na koupi bytu od Státního fondu podpory investic, rozhodli jsme se proto počkat do letoška. Bohužel příjem žádostí se neobnovil ani loni, ani letos,“ říká mladý muž.

Úvěr na pořízení vlastního bydlení od fondu je prý lákal především kvůli mírně výhodnějšímu úroku. Loni začátkem roku podle něj činil rozdíl v úrokové sazbě zhruba půl procentního bodu oproti průměrnému úroku u komerčních bank.

„Další výhodou u programu Vlastní bydlení byla dotace při narození každého dítěte ve výši 30 tisíc korun pro příjemce úvěru. A dále snížení úrokové sazby o 0,2 procentního bodu za každé dítě do 15 let věku, o které příjemce úvěru pečuje,“ doplňuje výhody státních úvěrů na bydlení pro mladé finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.

Nájemní bydlení jako poslední možnost

Jiří Landa ze SFPI vysvětluje ukončení nabídky státních úvěrů pro mladé tím, že jsou nemovitosti i hypotéky příliš drahé, a tedy pro většinu lidí nedostupné. Namísto toho se podle něj fond zaměří na silnější podporu nájemního bydlení.

„Rozhodli jsme se na změnu situace reagovat a jít cestou zajištění co největšího počtu bytů pro nájemní bydlení, aby byla naše pomoc opravdu rychlá. A protože ani nájemních bytů není dostatek, chceme podpořit výstavbu bytů programem Nájemní bydlení,“ přibližuje Jiří Landa plán úřadu, jak zvýšit v Česku dostupnost bydlení, která patří v zemích EU k těm vůbec nejhorším.

Aktuálně má fond v programu podle něj připraveno 800 milionů korun. Žádat o podporu mohou obce, jimi zřizované organizace, charitativní organizace, církve i jakékoli další právnické osoby, tedy i soukromí developeři. Nicméně největší část z balíku peněz dostanou municipality, přesněji částku půl miliardy korun.

„Poněvadž ty nejlépe vědí, jaké má bydlení v jejich oblasti specifika. Byty podpořené z těchto peněz budou nabídnuty zejména mladým, seniorům a lidem, kteří se sami starají o děti,“ dodává Landa s tím, že do roku 2025 se chystá fond na výstavbu nájemních bytů rozdělit celkem tři miliardy korun.

Zajistit se na stáří vlastním bydlením? Stát nemá zájem

Problém je, že výstavba nájemních bytů nějaký čas potrvá a bude cílit na sociálně slabší skupiny obyvatel. Navíc české domácnosti dávají přednost koupi vlastního bydlení před nájmy, které se dnes stávají ve velkých městech kvůli vysokým cenám rovněž nedostupnými.

„Investici do pořízení vlastního bydlení vnímá většina lidí jako ten nejrozumnější krok k zajištění na stáří, a to i vzhledem ke stavu důchodového pojištění, které v letošním prvním čtvrtletí vykázalo deficit 25,7 miliardy korun,“ říká Vladimír Weiss.

V portfoliích většiny mladších klientů tak dnes vedle hypotečního úvěru na financování vlastního bydlení nechybí ani penzijní spoření. A rodiny pro své děti stále udržují stavební spoření.

„Což ale neslouží k zajištění na dobu penze, ale jako startovací rozpočet pro dospělé děti opět na pořízení vlastního bydlení na hypotéku či úvěr ze stavebního spoření,“ dodává finanční poradce s odkazem na to, že stavební spoření ve své stávající podobě kvůli úsporám vlády nejspíš brzy skončí.

Současně připomíná, že nadále platí mírnější limity pro žadatele o hypotéku ve věku do 36 let. Například poměr celkové měsíční splátky všech úvěrů k čistému měsíčnímu příjmu u nich činí 50 procent, kdežto u ostatních 45 procent. A na nákup či výstavbu nemovitosti jim banka může podle pravidel daných Českou národní bankou půjčit až 90 procent hodnoty nemovitosti.

„Po ostatních, respektive žadatelích starších 36 let banky standardně požadují, aby minimálně 20 procent ceny nemovitosti pokryli z vlastních zdrojů,“ uzavírá Vladimír Weiss.

Zdroj: e15.cz