Chvíli lze inflaci přehlížet, dlouhodobě ne. Ztratíte zbytečně moc

Zpráva ministerstva financí o vývoji finančních trhů za rok 2022 potvrzuje, že Češi jsou velmi konzervativní investoři. Největší díl úspor českých domácností, téměř 48 procent, leží na běžných a spořicích účtech a dalších devět procent na termínovaných vkladech. Akcie představují jen 8,6 procenta všech aktiv.

Vyšší výnos, než je inflace

Krátkodobě lze riziko inflace přehlížet, dlouhodobě nikoliv. Pokud necháme na běžném účtu s nulovým úrokem 100 tisíc korun, tak při inflaci 2,5 procenta ročně budou mít za deset let hodnotu 78 120 korun, za dvacet let 61 027 korun a za třicet 47 674 korun. Prioritou racionálního střadatele by tedy měla být ochrana své rezervy před inflací. Bohužel, málokdo si je rizika inflace vědom a ještě míň z nás ví, jak se riziku inflace úspěšně bránit.

Abychom rezervy před inflací ochránili, je nutné dlouhodobě dosahovat vyššího výnosu, než je inflace. ČNB cílí na inflaci dvě procenta. Všechna aktiva, která ponesou méně než dvě procenta ročně, jsou tedy z dlouhodobého hlediska nezajímavá, nepoužitelná.

Klasické produkty neobstojí

Běžné účty, spořicí účty, termínované vklady a stavební spoření tu nejsou od toho, abychom v budoucnu zbohatli. Tyto nástroje slouží přesně těm účelům, pro než vznikly.

Běžné účty nám dovolují peněžní styk, chrání peníze před krádeží a poskytují potřebnou likviditu. Víc od nich nečekejme.

Spořicí účty se zas hodí především pro pohotovostní rezervu. Peníze zde uložené jsou mnohdy ve větším bezpečí než na běžném účtu, ke kterému máme platební kartu. Nabízejí sice vyšší úrok než běžný účet, většinou ale jen do určitého limitu.

Termínované vklady a stavební spoření sice slibují vyšší výnosy, ale za cenu nižší likvidity. Bohužel termínované vklady nikdy pokrýt inflaci nedokážou. Tedy ne v okamžiku pořízení. U stavebka se to stát může, ale musí se dodržet spousta podmínek, například spořit pouze šest let. Další komplikací je, že ve stavebku se před inflací ochrání pouze 20 tisíc korun za rok, což je málo. Ani stavební spoření tedy jako ochrana před inflací stoprocentně fungovat nebude.

Akcie jsou bezpečnější než běžný účet

Jak se tedy před inflací bránit? Volné peníze je potřeba rozumně investovat do cenných papírů. Existují dvě základní třídy: akcie a dluhopisy. Dlouhodobě vyššího výnosu dosahují akcie. Teď se ale nebudeme věnovat akciím jako takovým, ale hlavně rizikům s nimi spojenými. 

Investování do akcií – stejně jako do jakéhokoliv jiného investičního a spořicího aktiva – je spojeno s řadou rizik. Zcela jistě platí, že investicí do akcií může investor přijít o všechno. A stejně tak platí, že investice do akcií je bezpečnější než běžný účet. Vždycky záleží na okolnostech a podmínkách.

Jedno ze základních a důležitých je kreditní riziko neboli riziko bankrotu. Je jím myšleno, že emitent cenného papíru, v případě akcií akciová společnost, může zbankrotovat. V takovou chvíli bude zůstatková hodnota společnosti rovna nule nebo bude dokonce záporná. Z akcie se stane bezcenný papír a investor přijde o peníze. Tisíckrát se to už stalo a zcela jistě se to tisíckrát ještě stane. To, že některé akciové společnosti nevyjde její podnikatelský záměr, je zkrátka riziko podnikání. A s ním je potřeba počítat.

Rozkládejte riziko

Kreditní riziko spojené s investicí do akcií lze ale efektivně snížit. Tak, že investujete do vícera společností a zároveň volíte takové, které jsou silné, mají historii a jsou finančně zdravé. Pokud budeme mít v portfoliu těchto firem sto a víc, kreditní riziko snížíme na téměř zanedbatelnou úroveň. Znamená to, že diverzifikujeme akciové portfolio.

Při široce diverzifikovaném akciovém portfoliu je riziko ztráty celé investice velmi, velmi nízké. Hypoteticky: pokud bychom zainvestovali do akciového indexu S&P 500, nakoupili pět set největších společností z USA, a na svém majetkovém účtu uviděli nulu, znamenalo by to, že všech pět set společností v jeden okamžik zbankrotovalo a nic po nich nezůstalo. V takové situaci bychom skutečně přišli o celou svou investici. Je takový scénář možný a pravděpodobný? Vyloučit ho zcela jistě nelze, a nejde tedy ani garantovat úspěšnost takové investice, jedná se ale o scénář vysoce nepravděpodobný.

Pro svůj rozvoj a provoz využívají firmy po celém světě úvěry. Důvodem je diverzifikace rizika. Pokud si v bance půjčí peníze za pět procent a dokážou díky ní vydělat 20 procent, tak se jim to vlastně vyplatí. Úrok v bance je tak pro firmu náklad. Potíž nastává, když se úrokové sazby výrazně zvýší a firmám se úvěrování podstatně zdraží. V takovém případě mají firmy vysoké náklady, investoři očekávají nižší zisky a ceny akcií klesají. Pro investory to znamená dočasný pokles hodnoty jejich investice.

Jak snížit riziko spojené s akciemi na minimum

• Recept je jednoduchý. Je potřeba dodržet následující pravidla:
• Do akcií směřujeme pouze peníze určené na výdaje minimálně za pět let a víc. Pět let je statisticky nejkratší horizont, u kterého už převládá pozitivní výsledek. Pokud chceme mít stoprocentní jistotu, investujme do akcií na patnáct a více let.
• Do akcií investujeme jen volné peníze a pouze v případě, že už existuje pohotovostní rezerva a máme zajištěny prostředky na všechny výdaje v horizontu prvních pěti let investice.
• Investujeme do široce diverzifikovaného akciového portfolia a přes renomované investiční společnosti, které podléhají dozoru České národní banky a svým klientům garantují bezpečnost procesu spojeného s investicí.
• Akciové portfolio je volatilní (kolísavé) a nejvíc rizikové v prvních letech. Následně riziko volatility klesá a naopak se projevuje pozitivní faktor investice. V dlouhodobém horizontu přinášejí akcie svým investorům výnos okolo osmi procent. To po odečtení inflace, která bývá dlouhodobě kolem tří procent vychází na výnos pět až šest procent ročně.
• Pokud chceme peníze někam uložit na jeden rok, určitě ne do akcií, ale na spořicí účet. Pokud ovšem budeme investovat na dobu dvacet let a víc, tak se akciové portfolio za výše uvedených podmínek stává bezpečnějším řešením než běžný účet v bance.

Zdroj: Peníze.cz