Podvodným
telefonátům naletí často i vzdělaní lidé. Podvodníci totiž dokážou
pozměnit telefonní číslo tak, že vypadá, jako by z něj opravdu volala
banka.
„Povinnost
odškodnit neopatrného klienta, který někomu naletěl, je v podstatě
protiprávní. Bylo by možné to třeba přirovnat k situaci, kdy za každou
nehodu by byl odpovědný výrobce automobilu,“ řekl Právu expert České bankovní
asociace Tomáš Hládek.
„Sice
vyrobil kvalitní vůz se všemi brzdami, varovnými systémy, ale řidič jej špatně
použil a způsobil nehodu. Výrobce se řízení neúčastnil a neměl jak
nehodě zabránit,“ dodal.
Evropská
komise změnu navrhla v revizi směrnice o platbách, která se
v současnosti projednává. Týká se situace, kdy podvodníci kontaktují
podvedeného telefonicky a zamaskují přitom číslo tak, že vypadá jako číslo
banky nebo policie.
Stejně
tak se to může vztahovat i na situaci, kdy jsou stejně kvalitně zfalšovány
webové stránky banky nebo její e-mail.
V takovém případě budou podvedení podle návrhu moci u banky
uplatnit nárok na náhradu škody v plné její výši. Podmínkou má být, že
případ bez zbytečného odkladu oznámí policii i bance.
K odcizení peněz by však nesmělo dojít kvůli hrubé nedbalosti
klienta. To znamená, že by jim z komunikace, volání falešného pracovníka
banky, podvržených webových stránek a podobně nemělo být objektivně jasné,
že jde o podvod.
Takové vymezení je ale podle kritiků nejasné. „Probíhající diskuse
se zabývá i tím, kde začíná a končí nedbalost bankovních klientů,
kteří se nechají oklamat internetovými podvodníky,“ potvrdil Filip Hrubý
z České spořitelny.
Také podle Miroslava Janečka z Monety Money Bank se nyní
diskuse na půdě Evropské unie zabývá primárně tím, jestli a kdy by mohl
mít klient banky tušení, že nemá citlivé údaje o svém účtu vyzrazovat.
Včasné varování
Bude ale také záležet na tom, jaká dodatečná opatření banka
zavede. „Jestli bude mít například podezření, že u jejích klientů dochází
k podvodu a bude jim posílat varování nebo jim volat, ale oni budou
varování ignorovat, pak se bude jednat o hrubou nedbalost klienta,“
poznamenal František Nonnemann z Partners Banky.
Podobné to bude v případě, kdy banka klientovi opakovaně
sděluje, že si může správnost webu nebo pravost hovoru snadno ověřit, například
v mobilní aplikaci. Jestliže tak uživatel neučiní a na falešných
stránkách poskytne podvodníkům své platební údaje, mělo by to jít k jeho
tíži.